Zajímavosti obce

Kultura

Obec má bohaté folklorní tradice, překrásný lidový kroj a své nářečí, hudbu a tanec. Korytňanský kroj byl součástí všedního života, ale i významných událostí, jako byly svatby, primice, masopust, pohřby a jiné. Kroj se v Korytné stále měnil a vyvíjel. Na jeho tvar a výzdobu měly vliv lidé a jejich my šlenky. Neodmyslitelným aspektem byl také ráz krajiny, klíma a hospodářská úroveň této vsi. Církevní obřady po celé období církevního roku, svatby, pohřby, křty působily jistým způsobem na vývoj kroje, zejména pokud šlo o užívání barev, úpravu hlavy, nošení svrchního oděvu a jiné.


Mezi oblíbené kulturní a folklorní tradice patří:
 

Tradiční obecní ples - již 21 let je organizován obecním zastupitelstvem a hraje dechová hudba "Korytňanka". Bývá tradičně dobře navštíven a obdarován sponzory hodnotnými dary do tomboly.

Fašank - tradičně jsou v obci pořádané fašankové oslavy, které jsou populární známým "Pochováváním basy" v ponděli a úterý před popeleční středou. Tuto akci zabezpečují ročníky chlapců, kterí jsou v tom roce odvedeni.

Odvedenci v krojích



 


 

Lidé uslyší různé veselé historky na funkcionáře obce a ostatní činovníky, muzikanti vyhrávají dlouho do noci. V úterý chodí po vesnici spolu s krojovanou mládeží a hudbou také děti v maskách.

Fašankový průvod vesnicí


 

Děti navštívily pana starostu na obecním úřadě


 

Velikonoční obyčeje - malí i velcí chlapci shánějí proutí na "korbáče". Oblíbené je zejména vrbové proutí. Korbáče se pletou z osmi prutů (devátým - rozřezaným po délce na polovici - je rukojeť omotána).

Na Velikonoční ponděli je "šlahačka". Časně zrána chlapci vyplatí nejprve domácí příslu šnice "něžného pohlaví" a pak chodí budit děvčata. Se slovy "abys neopra šivěla" někdy lehce, někdy i bezohledně jim nabijí. A za tuto pozornost je ště dostanou dárky - malovaná vajíčka - kraslice. Původní korytňanské kraslice bývaly sice jednoduché, ale byly krásnou ukázkou lidového umění. Malovaly se několika barvami "frižurkou" (červena barva převládala) a pomocí vosku, jenž se teplý nanášel na vejce plechovou tenkou rourkou a pokrýval místa, která měla zůstat bílá. Až nebylo vosku třeba, byl opatrně oškrabán. Bílými čárami (někdy i dvojitými s ozdobami) byla plocha vejce rozdělena na několik částí (obyčejně vrch, spodek a prostřední pás na tři až čtyři díly). Do nich se malovaly květy, listy, jablíčka, srdíčka. Před první světovou válkou malovali vejce téměř v každé domácnosti. Pěknými kraslicemi vynikala stará Juřenka č.72 a stará Flasarka č.13. Po světové válce pěkně korytňanským způsobem malovaly vejce "Uliánky" v uličce. Od té doby bohužel tento pěkný zvyk počal mizet, udržovala ho je ště malérečka paní Apolena Gazdíková č.225.

V současnosti se barví vajíčka o Velikonocích jen jedinou barvou nebo nakoupenými různými obrázky.

Stavění máje - koná se poslední předvečer před 1.májem. Organizace této akce náleží odvedencům, hraje hudba a celý večer bývá veselo. K tomuto zvyku se připojily i děti z MŠ, které také každoročně staví v zahradě M Š svůj "máj".

Oslava Božího těla - v krojích nastrojené družičky s košíčkami plných květů jdou za doprovodu dechové hudby v průvodu z kostela ke kapli Nejsvětěj ší Trojice. Tato tradice byla po mnoha letech odmlky obnovena v červnu 1999.

Svatováclavské hody - tradiční hodové zábavy pořádané místními zájmovými spolky.

Den sv.Štěpána (26.12.) je považován za svátek chlapců a Nový rok za svátek holek. V tyto dny jdou chlapci a děvčata do kostela v krojích.

Řezníci - den po sv. Štěpánu (27.12.) obchází dědinu "řezníci" (odvedenci) v bílých ko šilích, zpívají a vyvolávají - "prodat na maso". Je to zvyk, tradující se od nepaměti.

Vánoční besídka - akce pořádaná tradičně dětmi z MŠ a ZŠ i v prostorách kostela.


 

V kultuře obce má dlouhodobou tradici a významné postavení dechová hudba KORYTŇANKA, jejiž počátky jsou zaznamenány již před koncem 19.století (vznikla v roce 1893)V roce 1993 oslavila 100 let trvání. Založil jip.František Veselý z č.59 za pomoci starého Poláška z Dolního Němčí. Další významnou osobností v její historii byl Josef Janča z č.35, který pozvedl uměleckou úroveň tohoto hudebního tělesa.

Kromě tanečních skladeb hrávala hudba při každé taneční zábavě i písně sedlcké, zejména písně "Na tom pánském díle". "Pod Javořinů". "Sedí děvčátko", "Hove ní, dole ńú", atd.

Po vypuknutí 1.sv.války musela velká část členů dechové hudby nastoupit vojenskou službu, nebylo možno cvičit ani vystupovat. Po válce se činnost dechové hudby obnovila a kapelníkem se stal Josef Janča z č.35.

Postupem času došlo ze strany kapelníka k vyškolení mladých hudebníků a k postupnému omlazování dechové hudby.

V roce 1926 se vedle stávající dechové hudby vytvořila nová hudba. Vyučil ji hudebník Hořčica z Horního Němčí. V roce 1930 sa tato hudba rozpadla.

V roce 1934 zasáhla do naší dechové hudby i politika. Členů agrární strany z ní odešlo a založili "agrární hudbu". Oba tyto soubory mezi sebou soutěžily, avšak při oslavách státních svátků vždy hrály pohromadě pod taktovkou Josefa Janči - původního kapelníka.

V roce 1939 se dvě hudby sjednotily. V roce 1954 zemřel kapelník Josef Janča z č.35. Po jeho smrti se stal kapelníkem jeho syn František Janča z č.61. Pod jeho vedením dosahovala tato hudba mimořádných úspěchů nejen u nás, ale i v cizině. V roce 1967 hrála v Rakousku v Suché Kentě a v okolí a upoutala tam znalce hudby natolik,že byla pozvána a zahrála i do rakouského rozhlasu ve Vídni. Jinak hrála i v Ostravě, Hranicích na Moravě, atd.

Postupně nastal generační problém a bylo nutno vychovat mladé muzikanty, kteří by posílili toto hudební těleso.

Po smrti kapelníka Františka Janču z č.61 v roce 1983 převzal funkci kapelníka jeho bratr Václav Janča, který se též zasloužil o dobrou úroveň dechové hudby. Po smrti kapelníka Václava Janči z č.284 byl zvolen nový mladý kapelník Josef Navláčil z č.354, který vede dechovou hudbu doposud.

Vystoupení dechové hudby v Luhačovicích

Obecní úřad v Korytné si váží činnost dechové hudby v Korytné a snaží se jí pomáhat tím, že poskytuje prostory Kulturního domu na nacvičování a zároveň pomáhá hudbě i materiálně a finančně. Příkladem toho je finanční příspěvek 50.000,- Kč z rozpočtu obce na u šití stejnokrojů a nezbytného doplnění hudebních nástrojů pro provoz dechové hudby.

Dechovka v nových stejnokrojích

Dechová hudba KORYTŇANKA účinkuje při všech kulturních a společenských akcích v obci i mimo ni.

Paní Helena Chýlová vede činnost dětského folklórního souboru "Korytňánek", který se představuje na různych kulturních a společenských akcích. Velký ohlas měla i Vánoční besídka v kostele za účasti Korytňánku.


 

Vystoupení Korytňánku na obecním plese

 


Sdílet tuto stránku na sociálních sítích: